Turistika
Zámek, který tvoří dominantu Havlíčkova náměstí, je poprvé doložen v r. 1591, kdy byl v dačických pozemkových knihách uváděn jako novostavba. Dačice byly v 16. st. centrem rozsáhlého panství Krajířů z Krajku, šlechtického rodu pocházejícího z Korutan. Ti zde nejprve nechali postavit Starý zámek, dokončený v roce 1579 a tzv. Nový zámek, který rovněž v renesančním slohu postavil pro Oldřicha Krajíře (†1600) italský stavitel Francesco Garof de Bissone.
O podobě přestaveb během 17. století za vlády Dubských z Třebomyslic, Fürstenberků a Berků z Dubé nemáme téměř žádné informace, ale na počátku 18. století, v době, kdy byla majitelkou panství hraběnka Františka Rozalie Kinská, rozená Berková, byla přistavěna barokní věž s hodinami nesoucími letopočet 1713.
K další přestavbě přikročil Heinrich Karl hrabě z Osteinu (1693 - 1742), který panství koupil v roce 1728 a nechal zámek barokně přestavět a také nově zařídit.
V roce 1809 přešlo panství dědictvím na šlechtický rod Dalbergů, pocházející z horního Porýní. Karl Anton Maximilian z Dalbergu (1792-1859) byl iniciátorem rozsáhlé klasicistní přestavby zámku. Podle návrhu vídeňského architekta Karla Schlepse získal zámek novou hlavní fasádu, upraveny byly také interiéry v prvním poschodí reprezentačního křídla a zejména schodiště, které je vynikající ukázkou klasicistní architektury v českých zemích.
Poslední úpravy za Friedricha z Dalbergu (1863 - 1914) v roce 1909 změnily vzhled nádvoří. Při výměně oken na chodbách byla odkryta původní renesanční arkáda, arkádové oblouky byly zaskleny a nad průjezdem jižního křídla byla vybudována novobarokní kaple podle projektu vídeňského architekta Hanse Prutschera. Stejný architekt navrhl také interiér pozdně secesní knihovny.
Po smrti Johanna z Dalbergu (1909 - 1940) se stal zámek nakrátko majetkem rodu Salm-Salm, v roce 1945 však byl zestátněn a zpřístupněn veřejnosti. Rekonstrukce fasád, hospodářského křídla, nádvoří a vstupu do zámku v letech 1990 - 1996 zhodnotila dačický Nový zámek pro současnost.
Po rozsáhlé rekonstrukci, probíhající od roku 2010, se interiérům zámku postupně navrátila jejich podoba z dob posledních dvou generací rodu Dalbergů, rekonstruovaná s využitím původního mobiliáře na základě archivních materiálů. Zámek tak skýtá návštěvníkům možnost kulturního zážitku prohlídkou jeho interiérů, prohlídkou expozice a výstav Městského muzea a galerie, které sídlí v jižním křídle, nebo možnost odpočinku na nádvoří či procházky v zámeckém parku. Za letních večerů ožívá nádvoří také koncerty a divadelními představeními.
Již v 17. století bylo pravděpodobně okolí zámku upraveno v duchu tehdejších renesančních zahrad. Na nejstarším známém vyobrazení Dačic z roku 1729 je patrná zahradní úprava okolí zámku ve francouzském stylu, na ni navazovala užitková zahrada, na východním svahu rostl dokonce chmel. V roce 1817 pověřil Karl Dalberg architekta Michaela Riedla vypracováním návrhu na založení parku v anglickém krajinářském stylu. Riedl využil členitého terénu, rozšířil park na 10 hektarů a zahrnul do areálu také rybník s ostrůvkem.
Za Dalbergů byl v parku vybudován empírový skleník, kaplička, několik altánků, tzv. norská chaloupka, přístaviště pro loďku, tenisový kurt, kuželna a střelnice. Kromě kapličky se však žádná ze staveb nedochovala. Park je bohatý množstvím stromů, keřů a bylin; roste zde na 101 druhů listnatých a jehličnatých dřevin. K významným patří lípy velkolisté, buk lesní červený, jedlovec kanadský, jírovec žlutý, z vytrvalých bylin upoutá kolotočník ozdobný na břehu rybníka a devětsil japonský u kaple.
Park je důstojným reprezentantem zahradní architektury spojené s venkovským šlechtickým sídlem a je dnes oblíbeným místem pro relaxaci a odpočinek nejen dačických občanů.
Krátká vycházka kolem kapličky trvá 10 minut, delší kolem rybníka asi 25 minut. Park je přístupný od dubna do října od 7:00 do 21:00 h, v zimě od 7:00 do 19:00 h.
