Navigace

Obsah

Graselova stezkaGraselova stezka v Českém Graselova stezkaRudolci

Popis trasy + mapka ke stažení

Stezka navazuje na návsi v Českém Rudolci na „Slavonickou Graselovu stezku“ a zavádí turisty do lesnatého kopcovitého terénu západně od Českého Rudolce. V postupném stoupání se dostaneme až do nadmořských výšek téměř 700 m v překrásné krajině Horního a Dolního Radíkova.

1) Z historického jádra Českého Rudolce, od gotického kostela sv. Jana Křtitele (1488), vyjdeme směrem na sever pod alejí mohutných památných lip a po 300 m se na okamžik zastavíme na hrázi Rudoleckého rybníka (6 ha). Podíváme-li se po hladině směrem západním, objeví se na horizontu zalesněný kopec Skalka (lidově Kofrštán 679,3 m), jehož vrcholu v polovině trasy dosáhneme.

2) Po 50 m odbočíme po silnici směrem na Radíkov. Zhruba po 1000 m odbočíme na lesní cestu. Když se ohlédneme zpět, uvidíme Český Rudolec jako na dlani. Z tohoto místa ho zachytili mnozí výtvarníci v různých ročních obdobích (Karel Nosek rudolecký učitel, Trunečka Prostějovský akademický malíř).

3) Projdeme lesem a dále mezi malými lesními kázky, uprostřed kamenitých a místy podmočených pastvin, směrem k Hornímu Radíkovu. Uprostřed oboustranné zástavby selských stavení protéká Radíkovský potok a na něm byla vybudována v minulosti kaskáda 4 návesních rybníčků. Nádherný krajinný prvek si velmi pečlivě chrání sami občané a chalupáři. Projdeme obcí kolem posledního stavení a po 200 m se octneme na náhorní plošině u mladého lesa.

4) Místo na mapách označeno jako Kutiště je v lesíku vpravo vedle cesty. Podle pověstí se tam zřejmě kutalo před více než 300 lety stříbro. Hornoradíkovský rodák, řídící učitel Jan Macků (+1914) vyprávěl, že jako malí kluci pouštěli do děr uprostřed jam vynesené hlušiny kameny, které padaly i několik sekund, než narazily na dno. K těžním jamám dojdeme podle směrníku (asi 200m). 3 jámy jsou v lese (1. jáma je již zasypaná, 2. jáma se zřetelnými náspy vynesené hlušiny je o 20 m níže po svahu a 3. jáma (podle zachovalosti zřejmě nejmladší) je vzdálena dalších asi 70 m níže po spádnici lesa. Od těžních jam se vrátíme zpět na Kutiště.

5) Pokračujeme podle značky k Filipovým kamenům. Ke 100 m vzdálenému lesíku, na jehož okraji stojí křížek. Po dalších 50 m lesík končí. Z cesty odbočíme podle směrníku doleva po vyšlapané pěšince dolů k Filipovým kamenům na Hornoradíkovském potoku. Před námi se objeví obrovský žulový viklan a za ním další a další. Pod těmito viklany jsou velké dutiny, pod nimiž i dnes každé léto nocují turisté. Bylo tomu tak i v dobách dávno minulých, kdy dutiny poskytovaly úkryt lidem ukrývajícími se před zákonem.

Rodák z Horního Radíkova, pan učitel Bohumil Macků (+ 1911), pozdější ředitel školy v Českém Rudolci, se ve sbírce „Pověsti z Horácka“ v některých vyprávěních pamětníků zmiňuje o přítomnosti lupičské bandy Johanna Georga Grassela, který se ukrýval začátkem 19. stol., před rakousko-uherskou policií na česko-rakouském pomezí v řídce osídlené krajině Javořické vrchoviny. Slovo Grázl se zde uchovalo jako nadávka pro nečestného člověka (podrazáka, lotra, syčáka), a je užíváno dodnes. Odhlédneme-li od viklanů doprava od pěšiny, uvidíme asi 100 m dlouhé žulové skalní město, Filipovy kameny, pod nimž se ztrácí Hornoradíkovský potok, který tu a tam zahlédneme a jeho bublání uslyšíme v rozsedlinách mezi obrovskými balvany, kde můžeme pozorovat vířivé tůně, až se znovu objeví na konci tohoto přírodního seskupení.

6) Po prohlídce Filipových kamenů se vydáme po značce G směrem na jih a po kilometrové chůzi značenou pěšinou vystoupáme na Skalku (679,3 m - lidově Kofrštán, pravděpod. z německého Kupferstein - na starých mapách označeny jako Měděný vrch). Skalní žulový masiv nás ohromí svojí rozlehlostí i výškou. Na severní straně je výška k vrcholu 10 - 15 m, avšak na jihu se skála stýká s okolním terénem, takže se na horní plošinu dostaneme velmi snadno. Na okraji plošiny můžeme vidět přírodní jev, vytvořený erozní činností vody, která za tisíciletí vytvořila v řidších vrstvách žuly vytvarované sedačky o průměru 60 - 70 cm (tzv. čertovy lavory (umyvadla), ze kterých voda v nejnižším místě odtéká). Takových útvarů vytvořených ve struktuře žulových balvanů v okolí Radíkovů, Matějovce, Nového Světa a Terezína je řada.

7) Po krátkém odpočinku na vrchní desce Skalky (679,3 m) se vydáme JV po značené spádnici na okraj lesního masivu (635 m), kde se nám otevře nádherný výhled na Staré Hobzí a okolí.

8) Po polní cestě sejdeme na asfaltovou místní spojnici Horního a Dolního Radíkova, kde projdeme kolem bývalé radíkovské školy, dnes moderní rekreační zařízení DDM J. Hradec. Sledujeme značky G a u horního návesního rybníčka nad radíkovskou kaplí odbočíme mezi zahradami k nově upravenému rekreačnímu rybníku Horní Hamr. Za pěkného letního počasí nám poskytne příjemné osvěžení i odpočinek.

9) Po hrázi Horního Hamru a podél Dolního Hamru, pod lyžařskou sjezdovkou, se po hrázi Dolního Hamru dostaneme na asfaltovou silnici směrem k Českému Rudolci. Projdeme kolem Kudrnova mlýna (dnes pila) a asi po 200 m odbočíme doprava na polní cestu. Přes Radíkovský potok přejdeme přes lávku JV k nejbližšímu okraji lesa. Bez problému najdeme skupinu tří bříz, kde za několik metrů uvidíme příkop s malým pramínkem vody, který stéká volně do blízkého Růžohamerského rybníka na Radíkovském potoku. Rozhlédneme-li se proti proudu tekoucí vody, uvidíme pod velkým smrkem dřevěnou stříšku Stříbrné studánky. Zpod kořenů smrku vyvěrá křišťálově čistá voda (dříve z ní kolemjdoucí pili, dnes se z ní vzorky pro stanovení kvality vody neberou).

10) Sejdeme po břehu Růžického rybníka, až vyjdeme ze zarostlé nivy a uvidíme konec našeho putování po místní Graselově stezce, Český Rudolec.

Dle archivních materiálů, vyprávění pamětníků Horního a Dolního Radíkova a z vybraných Horáckých pověstí pana B. Macků připravil Mgr. František Thüringer.